Recenze: Gramatika korejského jazyka, Česko-korejský slovník

Vladimír Pucek: Gramatika korejského jazyka, Karolinum, Praha 2005. (Recenze)

Nedávno vydaná práce je v jistém smyslu uzavřením řady učebních a popularizačních monografií, které vzešly z pera předního českého koreanisty doc. Vladimíra Pucka. Po „Lexikologii korejštiny“ (Karolinum, 1997) a „Jazykové politice v Koreji“ (spolu s PhDr. Martou Buškovou; Karolinum, 2000), je tak pro studenty studijního oboru koreanistika i pro širší odbornou a laickou veřejnost připravena zevrubná práce popisující gramatický systém korejštiny ve značném rozsahu od grafemického a fonologického systému, přes morfologii až po syntax, celkem na více než 430 stranách (plus přílohy). Práce tak vyplňuje mezeru ve výukových textech korejštiny; mezeru, která vznikla nejen zastaráváním stávajících učebních pomůcek z důvodu jazykového vývoje, ale též změnou vyučovaného jazykového standardu, resp. novou orientací na spisovnou jihokorejštinu (hangugŏ) namísto dosavadní severokorejštiny (čosŏnmal).

Autonomnost textu z hlediska uživatele, tj. jeho relativní nezávislost na předběžných odborných a specializovaných vědomostech, zajišťuje stručná typologická a genealogická charakteristika korejštiny a jejího grafemického systému v úvodu práce. Užitečný je i následující popis systému fonetického a fonologického s přehledným výčtem hláskoslovných změn. Cílem zde očividně není morfofonémika korejštiny, ale spíše prakticky zaměřený přehled s množstvím příkladů.

Vlastní gramatický popis vychází ze standardní jihokorejštiny (pchjodžun hangugŏ) a opírá se zčásti o normativní školské mluvnice. Celkový charakter deskripce se zdá být formován ohledy k cílové skupině čtenářů, kdy účelem zde není pouhá akademická systematizace prostředků vyjádření jazykových kategorií. Práce je určena nerodilým mluvčím korejštiny a má jim být nápomocna jak při přesném a úplném dekódování korejských textů a promluv, tak při jejich produkci. Z tohoto hlediska se jeví jako velice vhodný a užitečný závěrečný rejstřík (index) jednotlivých gramatických forem, který umožňuje snadné vyhledání příslušné části výkladu, čímž může práce posloužit jako svého druhu gramatický slovník. Na druhou stranu je výklad strukturován a dělen do oddílů podle pojmových a funkčních kategorií, což zase v případě potřeby umožňuje poměrně snadné vyhledání relevantních pasáží podle obsahu. Tato kombinace z práce činí velmi praktickou referenční příručku, použitelnou nejen pro soustavné studium systému jazyka, ale především i pro aktuální doplňování a rozšiřování jazykových znalostí během jeho aktivního užívání. Uvedený charakter práce jako především studijního a výukového textu je umocněn i velice hojným příkladovým materiálem prakticky ke každému zachycovanému jevu. I když tato rozsáhlá monografie poslouží především studentům koreanistiky a stále početnějším zájemcům o studium korejského jazyka z řad veřejnosti, podnětná a inspirující by mohla být i pro obecné lingvisty zabývající se u nás rozvinutou jazykovou typologií.

Recenzi připravil Tomáš Horák, Ph.D., horaktom@yahoo.com

Park Mi-Young: Česko-korejský slovník. Univerzita Palackého, Olomouc 2004. 780 s. (Recenze)

V loňském roce vydala Univerzita Palackého v Olomouci Česko-korejský slovník, jehož autorkou je paní doktorka Park Mi-Young, která na jmenované univerzitě působí na Katedře asijských jazyků. Vydání slovníku přivítali především korejští mluvčí žijící v České republice, kterým zejména je slovník určen.

Při sestavování hesel, jichž je ve slovníku cca 30 000, se autorka opírala především o připravovaný frekvenční slovník profesora Františka Čermáka a čerpala též ze slovníků spisovné češtiny a některých česko-anglických, česko-čínských a korejsko-anglických slovníků. Snažila se zahrnout jak výrazy spisovné, tak hovorové.

Hesla slovníku jsou řazena abecedě a tištěna tučně.U slov s více významy se označuje pořadí arabskými číslicemi, čárkou se oddělují synonyma. Homonyma jsou uvedena jako samostatná hesla a jsou označena indexovanými arabskými číslicemi. V lomených závorkách za heslem je uvedena příslušnost slova k slovnímu druhu a před pravou kulatou závorkou jsou uvedeny stylistické údaje, tj. patří-li výraz mezi knižní, hovorové, expresivní, zastaralé, hanlivé dětské či slangové výrazy.

Autorka se při výběru hesel řídila frekvencí výrazu, a proto jsou některá odvozená slova (jedná se především o adjektiva a adverbia) uváděna samostatně a jiná ne, což trošičku zhoršuje orientaci. Podobně je tomu i u deminutiv. Rovněž některá dokonavá a nedokonavá slovesa jsou vložena do jednoho hesla a jiná ne a navzájem na sebe odkazují. Pro lepší orientaci v heslové části je tedy publikace opatřena podrobným korejským a českým poučením.

Za heslovou částí následuje kapitola „Základní výrazy“. Ta je rozdělena do řady rubrik, jako jsou pozdravy, číslovky, zdraví, tělo, rodina apod. a připomíná „minislovníčky“ v turistických průvodcích. Na úplný závěr slovníku přicházejí zeměpisná jména. Je zde vždy uveden název státu , jeho příslušníka a příslušnice a odvozené adjektivum.

Park Mi-Young pracovala na slovníku dvanáct let sama a, jak píše v předmluvě, dílo jí znesnadňoval jak nedostatek času, tak technické obtíže. Přesto je výsledný produkt zatím nebývalýma ojedinělým počinem, který zaplnil bílé místo mezi překladatelskými příručkami v českých i korejských knihkupectvích (dosud bylo nutné při překladech užívat pouze překladové slovníky jiných světových jazyků) a doporučuji jej především Korejcům používajícím češtinu, ale i českým koreanistům jako doplňkovou pomůcku.

Recenzi připravila Šťěpánka Horáková, absolventka oboru Koreanistiky na Univerzitě Karlově.

Leave a Reply

*

captcha *