Výstavy

ČKS má z Koreje zapůjčené dvě výstavy, které bychom Vám zde rádi představili.  Jsou k dispozici k zapůjčení, v případě zájmu kontaktuje prosím Michala Vodrážku na tel. čísle 603 523 783

Minhwa – korejské lidové obrázky

(Pozdní období Čoson: od 18. století)

Termínem “Minhwa” jsou označována díla vytvořená “neoficiálními” umělci – tedy lidmi, kteří nepůsobili u královského dvora, ale tvořili příležitostně pro svoji potřebu či na zakázku. Kromě obrázků (maleb) s čistě dekorativním charakterem byla tvořena díla, která měla určitý hlubší smysl. Např. se tyto obrázky malovaly u příležitosti tradičních svátků a slavností, existovaly tzv. „exhorcistní“ minhwa – tedy ochranářské obrázky před neštěstím, blahopřejné minhwa – amulety přinášející pevné zdraví, bohatsví, rodinné štěstí apod.

V 18. a 19. století měly tyto obrázky poměrně jasně danou formu. Je to dáno tím, že původní díla vytvořená u dvora byla často imitována, a takto byla rozšířena i do obydlí nižších společenských vrstev. „Lidoví malíři“ byli de facto řemeslníci, kteří na zakázku vyráběli malované paravány, často ovládali kaligrafii a básnictví.

Podle motivů rozlišujeme několik druhů obrázků minhwa. Jsou to např. „květiny a ptáci“, „zátiší s literátskými potřebami“, „kapři a lotosy“, „mundžado“ (obrázky se znaky osmi konfuciánských ctností) apod. Velmi časté jsou obrázky „zvířat a ptáků“ – nejznámějším motivem z této skupiny minhwa je kompozice „tygr a straka“, popř. „zající“.

Každý z těchto motivů, ať se jedná o rostlinu či živočicha, má určitý skrytý význam. Tato symbolika není typická jen pro lidové umění, ale i pro oficiální dvorskou tvorbu. V Koreji, Číně i Japonsku jsou zástupné symboly pro umění typické, avšak v jednotlivých zemích a dějinných obdobích mají trochu posunutý význam.

Soubor děl je výběr dřevorytů, tisků a maleb z korejského muzea Gahoe v Soulu. Výstavená díla Česko-korejské společnosti laskavě zapůčil pan Jun Jol-su, ředitel muzea. Je jich zhruba 70 kusů, v několika tematických celcích.

Výstava Minhwa v Kulturním domě Ostrava.

=

=

Kim Tä-sik – Tisícileté tváře z hor Namsan

30 velkoformátových fotografií, které jsou vsazené do nezasklených paspart a doplněné popisky v čj a aj. V roce 2007 byly vystaveny v NG na zámku Zbraslav, v roce 2008 v Ostravě.

Kim Tä-sik v současnosti působí na soulské univerzitě digitálních technologií. Věnuje se dějinám fotografie. Výběr fotografií vznikl v období 1997–2000, v němž profesor Kim pobýval v oblasti města Kjongdžu (hlavní město dynastie Silla 57 př. n. l. – 935 n. l.) na jihovýchodě Korejského poloostrova.V těsné blízkosti města se rozkládá pohoří Namsan – Jižní hory, jehož architektonické a sochařské památky byly v roce 2000 vyhlášeny světovým kulturním dědictvím. Autor se zde věnoval fotografování buddhistických památek, zvláště skalních reliéfů. Zaměřil se zejména na zachycení výrazu tváří postav buddhistického panteonu, z nichž některé nesou rysy indoevropské a jiné podobu tamního obyvatelstva. Z těchto záběrů vznikla velice úspěšná výstava nazvaná Kjongdžu Namsan, Tisícileté tváře, která po Paříži na čas zavítá do zbraslavského zámku. Prostřednictvím fotografie obohatí nově zveřejněnou expozici korejského umění o poklady korejského buddhistického sochařství. Zapůjčený soubor z Národního muzea Koreje v Soulu předvádí české veřejnosti především díla korejského uměleckého řemesla, zatímco buddhistické sochařství a malířství je zastoupeno jen okrajově. Doprovodná výstava Tisícileté tváře z pohoří Namsan vznikla za podpory Korea Foundation a ve spolupráci s Česko-korejskou společností.

Leave a Reply

*

captcha *